Rozhovor s Lenkou Mynářovou o cirkulární ekonomice, Green Dealu a výzvách pro stavebnictví
V dnešním rozhovoru s Lenkou Mynářovou, odbornicí na cirkulární ekonomiku a strategickou transformaci firem, se zaměříme na zelenou transformaci a její dopady nejen na Evropu, ale také na české podniky, zejména ve stavebnictví. Dozvíme se, jaké výzvy přináší legislativa, např. Green Deal a FIT FOR 55, jak jsou firmy připraveny na ESG standardy a co vše je nutné udělat pro to, aby Česká republika obstála v tomto klíčovém období systémových změn. Zelená transformace, jak uvádí Lenka Mynářová, není volbou, ale nevyhnutelnou nutností pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti.
Co je to zelená transformace a co může přinést pro Evropu a ČR?
Zelená transformace v sobě zahrnuje především implementaci principů cirkulární ekonomiky do fungování firem a překrývá se s digitální transformací - protože vše, co je možné, se dnes i v oblasti cirkulární ekonomiky řeší digitálně - např. digitální pasy výrobků.
I když si často myslíme opak - zelená transformace je globální výzva a již probíhá. Takže z mého pohledu jde o naprostou nutnost a co nejrychlejší realizaci. A přinese nám to možnost přežití, a pokud ji uděláme dobře, tak i konkurenceschopnost v dlouhodobém měřítku.
Co bude znamenat nástup FIT FOR 55 a Greendeal pro stavebnictví?
Těch legislativ a regulací, které se bezprostředně dotýkají stavebnictví, je mnoho. Taxonomie EU už dnes definuje, co jsou udržitelné budovy a rekonstrukce, nebo jak pracovat s SDO. Kritéria udržitelnosti jsou opravdu hodně náročná. A taxonomie už je dnes v platnosti. A co přinese nejzásadnějšího? Nutnost začít pracovat s celým dodavatelským řetězcem na dekarbonizaci, cirkularitu i vývoj nových materiálů a řešení. Není to evoluční změna, na kterou máme čas. Je to systémová a zcela zásadní změna, na jejíž realizaci máme spíše méně než více času. Takže je nutné začít ihned.
Jak vnímáte náladu ve společnosti vůči GreenDealu a s tím spojených opatření? Je stavebnictví něčím jiné?
Nálada ve společnosti je dána neznalostí toho, co Green Deal reálně znamená. Je to spíše nálada vůči šeptandě - často založené na domněnkách než faktech. A my Češi jsme mistři v tzv. "remcání". Čímž ztrácíme drahocenný čas. Protože o všem je už rozhodnuto. Ale je třeba říci, že vždy existují pozitivní výjimky! A v čem je stavebnictví jiné? Především má opravdu extrémně komplikované dodavatelské řetězce. A dále je extrémně konzervativní. Takže to, co stavebnictví čeká, je opravdu velká výzva.
Jak jsou české stavební firmy v této době připravené na ESG?
Připravenost na ESG v podobě CSRD/ESRS je obecně velmi nízká. Já to nazývám "udržitelným účetnictvím", a právě v něm jsou kvantifikovány všechny principy, o kterých hovoříme. Dekarbonizace je primárně v ESRS E1, Cirkulární ekonomika v ESRS E5. Pro firmy je to příležitost k ujasnění další strategie. A nedá se tomu vyhnout, je to zákonná povinnost definovaná podle velikostí firem.
Většina firem má zahraniční „matky“ - pomůže to nebo naopak to může v českých podmínkách uškodit?
Uškodit to z mého pohledu nemůže. Praktický problém je v tom, že české dcery sice nemusí reportovat, ale jejich čeští zákazníci budou potřebovat řadu vstupů na základě českých údajů - např. uhlíkové stopy produktů, data do Scope 3, trasovatelnost vstupů apod. Takže toto je nutné řešit v předstihu - protože tato data nedodá “matka”, ale musí je mít k dispozici česká “dcera”.
Připravují se na tuto tranzici české firmy dostatečně, nebo naopak došlo k podcenění a selhání?
Velmi těžce se definuje, co je co. A hlavně se to nedá zobecnit, protože např. v segmentu výroby plastů je příprava a realizace zelené tranzice v plném proudu, někde ještě ani nezačala. Ale tím, že jsou jasné ESRS standardy, Taxonomie, Nařízení o ekodesignu, tak se nikdo nemůže vymlouvat, že neví, co má dělat. To hřiště budoucnosti už má jasné obrysy.
Jaké největší změny nás tedy čekají, můžete to shrnout?
Čeká nás systémová změna ve fungování firem na principech cirkulární ekonomiky. Už před 50 lety Římský klub docela přesně popsal Meze růstu. A definoval, že neexistuje neomezený růst, protože máme jen jednu Zemi. A my jsme již meze růstu překročili. Takže nám prostě nic jiného nezbývá, než zcela změnit přístup k materiálům a zdrojům a naučit se je opakovaně využívat. Jak tyto změny provést nám definuje Taxonomie EU na nejvyšší úrovni - říká nám, co je udržitelná nová výstavba a co je udržitelná rekonstrukce a demolice. A jak měnit fungování firem - od strategie až po procesy. V tom nám pomůže CSRD/ESRS. A pak ještě další legislativy v bližším náhledu.
Čím začít, když se do problematiky chci dostat rychle?
